Jedná se o neinfekční chronické onemocnění kůže zánětlivého charakteru, nevzniká však na alergickém podkladě. Postihuje oblasti kůže bohaté na mazové žlázy, především obličej, vlasovou část hlavy, šíji, horní část zad a hrudníku, nebo místa, na kterých dochází k intenzivnímu tření kůže (podpaží, třísla aj.), postihuje ženy i muže, častěji novorozence (fyziologický stav) a mladé muže.

Seboroická dermatitida – někdy také nazývána seboroický ekzém či seborea, název je odvozen od latinského názvu, poukazujícího na zvýšenou sekreci mazových žláz (seborhea) a dermatitis – zánět kůže.

Výskyt seboroické dermatitiy je nejčastějším jevem u novorozenců a mladších kojenců (první tři měsíce života), zde hovoříme o tzv. fyziologické seboree. Je zcela běžná a do budoucna nenese žádné obtíže. Druhou nejčastěji postiženou skupinou je věková kategorie 30-60 let s převahou mužů, odhadem se jedná o skupinu 5-7% postižených z celkové populace. (Zvláštní skupinou nemocných jsou osoby nemocné HIV, u kterých patří seborea mezi první příznaky onemocnění).

Příčiny vzniku nejsou doposud zcela objasněny. Mezi důležité faktory patří zvýšená sekrece mazových žláz a lipofilní kvasinka Pityrosporum ovale (Mallasezia furfur), která běžně osidluje pokožku, avšak dobře se jí daří a k jejímu šíření dochází až právě v místech s vyšším výskytem mazu.

Stav seboroické dermatitidy ovlivňuje více faktorů. Klimatické podmínky patří mezi ně. Obecně lze říci, že se stav pokožky zhoršuje v zimě a zlepšuje v letních měsících, pobytem na horách a u moře. Výjimky však i zde potvrzují pravidlo a u některých klientů se v těchto podmínkách stav naopak zhoršuje. K zásadním vlivům patří psychická pohoda. Stres obecně stav seboroické dermatitidy rapidně zhoršuje (díky čemuž se seborea řadí mezi tzv. civilizační choroby). Odborné studie hovoří též o vlivu genetické predispozice.

Jak jsme již zmiňovali, významnou roli pro vznik onemocnění hraje kvasinka Pityrosporum ovale. Pro mechanismus jejího působení existuje řada teorií. Jedna z nich hovoří o kvasince jakožto primárním spouštěči. Seboroická dermatitida podle této teorie vzniká jako reakce na toxiny, které právě kvasinka produkuje (záleží na vnímavosti hostitele – každý člověk je jinak citlivý na přítomnost toxinů).

Kvasinky pityrosporum ovale narušují přirozeně ochranný kyselý plášť kůže tak, že produkují enzymy štěpící tuky z mazových žláz. Během tohoto procesu se uvolňují mastné kyseliny, které porušují kožní bariéru (kůže se díky tomu rychleji a více odlupuje a vznikají typické šupinky, podporující tvorbu kožního mazu).

Zvýšenou činnost mazových žláz zásadně ovlivňuje vysoká produkce mužských pohlavních hormonů v kůře nadledvin (v období po narození), v pozdějších letech se hladina hormonů upraví a opět vzroste na počátku období puberty.

Seboroickou dermatitidu definuje porucha rohovatění kůže v horní vrstvě pokožky spolu s otokem buněk spodních vrstev kůže (houbovitý vzhled buněk). Patologické zmnožení buněk způsobuje nepravidelné atypické rozšiřování pokožky. V horní vrstvě škáry bývá přítomna vyšší hladina bílých krvinek v oblastech cévního zásobení (zánětlivý ukazatel). Pro seboroickou dermatitidu je typické zkrácení procesu obnovy buněk pokožky. Kožní šupiny viditelné na povrchu pokožky se vytváří slepováním rychle odlučovaných zrohovatělých kožních buněk.